Berounka
Přívoz – konec řeky, Délka: 67 km
Vodácká navigacewww.vodackanavigace.cz
V pamětní síni si můžete prohlédnout známé i méně známé fotografie Oty Pavla, jeho rodiny, přátel, ale i fotografie z natáčení filmu Smrt krásných srnců, či jeho korespondenci. Pod stropem visí torzo staré pramice s rybářským vybavením.
O letních prázdninách je v provozu denně od 9 do 19 hodin, od dubna do června a od září do října je v provozu pouze o víkendech, a to od 9 hodin, o sobotách do 18 hodin, o nedělích jen do 15 hodin.
O letních prázdninách je v provozu denně od 9 do 19 hodin, od dubna do června a od září do října je v provozu pouze o víkendech, a to od 9 hodin, o sobotách do 18 hodin, o nedělích jen do 15 hodin.
4,9 km
Křivoklát (německy Pürglitz) je jeden z nejstarších a nejvýznamnějších středověkých hradů českých knížat a králů. Nachází se na území městyse Křivoklátu v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Hrad je v majetku České republiky a je zpřístupněný veřejnosti. Jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav.
Hrad Křivoklát byl nejprve využíván jako lovecký hrad knížat a králů. Kosmas se o Křivoklátu zmiňuje v souvislosti s rokem 1110, jelikož však archeologický průzkum žádné osídlení z 11.–12. století neprokázal, soudí někteří, že se Kosmas zmiňuje o jiném stejnojmenném místě. (Archeologický výzkum provedený NPÚ – územním obdobrým pracovištěm středních Čech z let 2004–06 prokázal násep raně středověké fortifikace).
Současný rozsáhlý gotický královský hrad vznikl ve 13. století na místě staršího raněstředověkého hradu, zmiňovaného poprvé roku 1190.
Hrad přestavěl a rozšířil Přemysl Otakar I. Stavební práce pokračovaly i za vlády jeho syna Václava I. V první polovině 13. století se stal jedním ze sídelních hradů českých králů a byl spravován purkrabím. Často zde pobýval Václav I. a Přemysl Otakar II. Ten dokončil přestavbu hradu a dal zbudovat hradní kapli. Po požáru Pražského hradu v roce 1316 se na Křivoklát uchýlila královna Eliška Přemyslovna. Dětství zde prožil Karel IV. (1319–1323), tehdy ještě jako Václav. Odtud odjel do Francie a o osm let později se sem vrátil i s těhotnou manželkou Blankou z Valois. Na Křivoklátě se narodila jejich dcera Markéta. Později však Karel dával přednost hradu Karlštejn. Často zde pobýval před postavením hradu Točník i Václav IV.
Hrad Křivoklát mnohokrát v historii těžce poškozovaly požáry. Hořelo zde každých 200 let. Roku 1422 byl hrad poškozen požárem poprvé. Při tomto požáru zanikl mimo jiné takzvaný Manský dům, jehož relikty v osmdesátých letech archeologicky zkoumal Tomáš Durdík. Výsledky tohoto výzkumu nejen poskytly zcela unikátní soubor často velmi luxusních předmětů denní potřeby, ale také zevrubné poznání zcela ojediněle dochované archeologické lokality. Manský dům totiž po požáru nebyl v žádné formě obnoven a jeho zbytky byly ponechány zcela bez povšimnutí a postupně zarostly vegetací.
Roku 1471 nechal hrad nově zvolený král, Vladislav II. Jagellonský vykoupit a pozdněgoticky přestavět. Tehdy hrad získal podobu, v níž se v hlavních rysech dochoval dodnes.
V 16. století se hrad stal majetkem Habsburků, kteří zde zřídili státní věznici. Za císaře Rudolfa II. zde byl uvězněn Edward Kelley. Další požár hrad téměř zničil v roce 1597. V 17. století byl hrad v rukou Valdštejnů a Fürstenberků. Poslední požár jej postihl roku 1826. Po roce 1880 prošel hrad výraznou puristickou rekonstrukcí. V roce 1929 prodal Max Egon Fürstenberk Křivoklát Československému státu. Wikipedie
Hrad Křivoklát byl nejprve využíván jako lovecký hrad knížat a králů. Kosmas se o Křivoklátu zmiňuje v souvislosti s rokem 1110, jelikož však archeologický průzkum žádné osídlení z 11.–12. století neprokázal, soudí někteří, že se Kosmas zmiňuje o jiném stejnojmenném místě. (Archeologický výzkum provedený NPÚ – územním obdobrým pracovištěm středních Čech z let 2004–06 prokázal násep raně středověké fortifikace).
Současný rozsáhlý gotický královský hrad vznikl ve 13. století na místě staršího raněstředověkého hradu, zmiňovaného poprvé roku 1190.
Hrad přestavěl a rozšířil Přemysl Otakar I. Stavební práce pokračovaly i za vlády jeho syna Václava I. V první polovině 13. století se stal jedním ze sídelních hradů českých králů a byl spravován purkrabím. Často zde pobýval Václav I. a Přemysl Otakar II. Ten dokončil přestavbu hradu a dal zbudovat hradní kapli. Po požáru Pražského hradu v roce 1316 se na Křivoklát uchýlila královna Eliška Přemyslovna. Dětství zde prožil Karel IV. (1319–1323), tehdy ještě jako Václav. Odtud odjel do Francie a o osm let později se sem vrátil i s těhotnou manželkou Blankou z Valois. Na Křivoklátě se narodila jejich dcera Markéta. Později však Karel dával přednost hradu Karlštejn. Často zde pobýval před postavením hradu Točník i Václav IV.
Hrad Křivoklát mnohokrát v historii těžce poškozovaly požáry. Hořelo zde každých 200 let. Roku 1422 byl hrad poškozen požárem poprvé. Při tomto požáru zanikl mimo jiné takzvaný Manský dům, jehož relikty v osmdesátých letech archeologicky zkoumal Tomáš Durdík. Výsledky tohoto výzkumu nejen poskytly zcela unikátní soubor často velmi luxusních předmětů denní potřeby, ale také zevrubné poznání zcela ojediněle dochované archeologické lokality. Manský dům totiž po požáru nebyl v žádné formě obnoven a jeho zbytky byly ponechány zcela bez povšimnutí a postupně zarostly vegetací.
Roku 1471 nechal hrad nově zvolený král, Vladislav II. Jagellonský vykoupit a pozdněgoticky přestavět. Tehdy hrad získal podobu, v níž se v hlavních rysech dochoval dodnes.
V 16. století se hrad stal majetkem Habsburků, kteří zde zřídili státní věznici. Za císaře Rudolfa II. zde byl uvězněn Edward Kelley. Další požár hrad téměř zničil v roce 1597. V 17. století byl hrad v rukou Valdštejnů a Fürstenberků. Poslední požár jej postihl roku 1826. Po roce 1880 prošel hrad výraznou puristickou rekonstrukcí. V roce 1929 prodal Max Egon Fürstenberk Křivoklát Československému státu. Wikipedie
21,4 km
Oppidum Stradonice bylo jedno z nejvýznamnějších keltských oppid na území Čech. Nacházelo se na náhorní plošině vrchu Hradiště v nadmořské výšce 380 m a zaujímalo plochu 90,3 ha. Vrch Hradiště je břidlicový blok situovaný mezi obcemi Nižbor a Stradonice oddělený ze dvou stran ostře zaříznutými údolími Habrového potoka a Berounky. Oppidum bylo přístupné nejsnáze z jihovýchodní strany, kde je návrší oppida odděleno od okolní krajiny jen mělkým a širokým sedlem.
Keltové se zde usídlili v polovině 2. století př. n. l.. V té době se jednalo pouze o malou, zpočátku neopevněnou osadu, spojenou s obchodní cestou podél Berounky. Nejstarší etapa výstavby opevnění spadá do období kolem roku 120 př.n.l.. V základech tehdy budovaného opevnění byla nalezena hliněná forma pro odlévání zlatých mincí, dokazující vyspělost zdejšího osídlení ještě v době kdy sídliště nebylo ohrazené.
Na přelomu letopočtu jej dobyli a vypálili Markomani. Wikipedie
Keltové se zde usídlili v polovině 2. století př. n. l.. V té době se jednalo pouze o malou, zpočátku neopevněnou osadu, spojenou s obchodní cestou podél Berounky. Nejstarší etapa výstavby opevnění spadá do období kolem roku 120 př.n.l.. V základech tehdy budovaného opevnění byla nalezena hliněná forma pro odlévání zlatých mincí, dokazující vyspělost zdejšího osídlení ještě v době kdy sídliště nebylo ohrazené.
Na přelomu letopočtu jej dobyli a vypálili Markomani. Wikipedie
8,9 km
Přírodní rezervace Tetínské skály byla vyhlášena roku 1974 a nachází se u obce Tetín. Důvodem ochrany jsou lomové odkryvy podloží se zbytky skalních stepí. Správou je pověřena CHKO Český kras. Wikipedie
1,4 km
Známý opuštěný vápencový lom, dnes navštěvovaný hlavně horolezci.
5,8 km
Karlštejn (něm. Karlstein), v obrozenecké době nazýván také Karlův Týn, je středověký hrad, nacházející se v katastrálním území Budňany v městysi Karlštejn v okrese Beroun, asi 30 km jihozápadně od Prahy, uprostřed Chráněné krajinné oblasti Český kras. Základní kámen byl položen 10. června 1348 arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Podle tradovaného výkladu byl hrad zbudován kvůli ochraně říšských korunovačních klenotů a svatých ostatků, ty zde však spolu s českými korunovačními klenoty nalezly umístění až postupem času; Karlštejn byl původně budován pro Karlovy soukromé účely coby malé sídlo s jednou věží a až postupně se rozrůstal o části určené ke střežení klenotů. V současnosti je hrad významnou národní kulturní památkou a jedním z nejnavštěvovanějších hradů v Česku. Výzdoba kaple sv. Kříže ve Velké věži je ukázkou vyspělého gotického malířství. Hrad je přístupný veřejnosti, je ve vlastnictví České republiky a jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav. Wikipedie
15,1 km
Název místa pochází z lidové legendy, která k tomuto místu přiřadila sídlo Krokovy dcery Kazi. Kronikáři a historikové jako Kosmas, Dalimil, Václav Hájek z Libočan či Daniel Adam z Veleslavína se o tuto hypotézu přeli. Archeolog Jan Axamit při výzkumu v roce 1916 určil opevnění na Kazíně jako středověkou tvrz. Nalezeny byly rovněž stopy staršího neolitického osídlení (pozdní doba kamenná) a halštatského hradiště ze starší doby železné. Slovanské hradiště zde podle výzkumů nikdy nebylo. Wikipedie