Hron
Most technický – Ústí do Dunaje, Délka: 149 km
Vodácká navigacewww.vodackanavigace.cz
500 m
Tábořiště prochází rekonstrukci (léto 2020), ale je v provozu.
1,5 km
2,6 km
900 m
800 m
500 m
Kolmý jez, výška 3,5 m, vpravo elektrárna, vlevo retardérka. Pozor, v půlce retardérky kámen.
3,2 km
4,1 km
1,3 km
Šášovský hrad (hrad Šášov) je rozlehlá zřícenina hradu na strmém levobřežním bradle přímo nad tokem Hronu v nadmořské výšce 340 metrů přímo nad vesnicí Šášovské Podhradie (dnes městská část Žiaru nad Hronom).
Královský hrad se připomíná v roce 1253 jako majetek bratrů de Vancha, z nichž Štěpán byl ostřihomským arcibiskupem. Spolu s hradem Revište, situovaným jižněji na druhém břehu Hronu, chránil průchod a cestu do hornické oblasti, především do Banské Štiavnice a asi i proto ho získal v roce 1320 štiavnický komorský hrabě. Hrad se stal střediskem panství Šášov. V době gotiky a renesance často měnil majitele. Král Zikmund ho daroval v roce 1424 královně Barboře, v roce 1447 ho vlastnil Jan Jiskra. Královna Beatrix, manželka krále Matyáše Korvína, ho v roce 1490 darovala Dóciům, kteří ho vlastnili do vymření rodu v roce 1647. V roce 1650 získal hradní panství koupí Gašpar Lipai. Za tököliovského povstání v roce 1677 se povstalci zmocnili hradu a vyplenili ho. Od té doby byl ve správě eráru, a protože už ztratil svou obrannou funkci, od 18. století pustl.
Nejvýše položený gotický palác, který tvoří základ horního hradu, často přestavovali. Na dlouhém úzkém vnitřním dvoře byly rozmístěny obytné budovy a na konci terasy na nejvyšším místě byl palác opatřen později trojhrannou věží. Horní hrad se svažoval směrem od paláce k nádvoří, které uzavírala velká kulatá bašta, chránící vstup do horního hradu. Před ní ležící opevněné nádvoří lemovaly obytné budovy na konci s kulatou strážní věží. Hrad byl dobře opevněn i v renesanci.
Wikipedie
Královský hrad se připomíná v roce 1253 jako majetek bratrů de Vancha, z nichž Štěpán byl ostřihomským arcibiskupem. Spolu s hradem Revište, situovaným jižněji na druhém břehu Hronu, chránil průchod a cestu do hornické oblasti, především do Banské Štiavnice a asi i proto ho získal v roce 1320 štiavnický komorský hrabě. Hrad se stal střediskem panství Šášov. V době gotiky a renesance často měnil majitele. Král Zikmund ho daroval v roce 1424 královně Barboře, v roce 1447 ho vlastnil Jan Jiskra. Královna Beatrix, manželka krále Matyáše Korvína, ho v roce 1490 darovala Dóciům, kteří ho vlastnili do vymření rodu v roce 1647. V roce 1650 získal hradní panství koupí Gašpar Lipai. Za tököliovského povstání v roce 1677 se povstalci zmocnili hradu a vyplenili ho. Od té doby byl ve správě eráru, a protože už ztratil svou obrannou funkci, od 18. století pustl.
Nejvýše položený gotický palác, který tvoří základ horního hradu, často přestavovali. Na dlouhém úzkém vnitřním dvoře byly rozmístěny obytné budovy a na konci terasy na nejvyšším místě byl palác opatřen později trojhrannou věží. Horní hrad se svažoval směrem od paláce k nádvoří, které uzavírala velká kulatá bašta, chránící vstup do horního hradu. Před ní ležící opevněné nádvoří lemovaly obytné budovy na konci s kulatou strážní věží. Hrad byl dobře opevněn i v renesanci.
Wikipedie
1,3 km
1,9 km
200 m
200 m
1,5 km
2 km
7,9 km
Místo se využívá i na stanování. Kvůli blízkosti rychlostní silnice je však poměrně hlučné.
800 m
300 m
3,4 km
2,2 km
Hrad pochází pravděpodobně z druhé poloviny 13. století[1], kdy byl postaven spolu se Šášovským hradem na opačné straně Hronu. Jejich význam spočíval v ochraně úzkého průchodu, kterým vedla obchodní cesta k středoslovenským hornickým městům.
V listině se připomíná v roce 1265 a později v roce 1331. Právě 14. století je považováno za těžiště jeho vzniku. Je uváděn jako hrad královský. Procházel rukama několika majitelů (jágerský biskup, Jan Jiskra z Brandýsa). Ten se stal majitelem hradu v roce 1447; koncem 15. století ho manželka krále Matyáše Korvína Beatrix darovala Dóczyům, kteří se stali postrachem okolí a zaměřili svou rozpínavost zejména proti hornickým městům (nezřídka se uchylovali k obyčejným přepadům a rabování). V jejich majetku byl až do vymření rodu v roce 1647. Po tomto roce se opět spolu s okolními vesnicemi dostal do královského majetku. Po nějakou dobu ve správě jednoho z rodů z Banské Bystrice rodiny Grueberů.
Hrad byl těžce poškozen během povstání Imricha Thökölyho, ale vzápětí byl opraven. Poslední využití hradu bylo na konci 18. století, kdy se zde nacházely ubytovny vojáků. Po jejich odchodu hrad pustl a již v 19. století byl pouze ruinou. Dnes tvoří malebné zříceniny zasazené do hustého lesního porostu. Wikipedie
V listině se připomíná v roce 1265 a později v roce 1331. Právě 14. století je považováno za těžiště jeho vzniku. Je uváděn jako hrad královský. Procházel rukama několika majitelů (jágerský biskup, Jan Jiskra z Brandýsa). Ten se stal majitelem hradu v roce 1447; koncem 15. století ho manželka krále Matyáše Korvína Beatrix darovala Dóczyům, kteří se stali postrachem okolí a zaměřili svou rozpínavost zejména proti hornickým městům (nezřídka se uchylovali k obyčejným přepadům a rabování). V jejich majetku byl až do vymření rodu v roce 1647. Po tomto roce se opět spolu s okolními vesnicemi dostal do královského majetku. Po nějakou dobu ve správě jednoho z rodů z Banské Bystrice rodiny Grueberů.
Hrad byl těžce poškozen během povstání Imricha Thökölyho, ale vzápětí byl opraven. Poslední využití hradu bylo na konci 18. století, kdy se zde nacházely ubytovny vojáků. Po jejich odchodu hrad pustl a již v 19. století byl pouze ruinou. Dnes tvoří malebné zříceniny zasazené do hustého lesního porostu. Wikipedie
300 m
500 m
100 m
400 m
3,7 km
2,2 km
3 km
4,1 km
4,8 km
Vlevo nad mostem možnost táboření v záplavové zóně řeky.
300 m
3,4 km
1,8 km
3,1 km
4,6 km
2,5 km
1,3 km
900 m
1,6 km
1,1 km
400 m
2,4 km
Kolmý jez, výška 3,5 m, vpravo elektrárna.
300 m
3,7 km
Šikmý jez s velkým skokem nahoře a malým dole, pod jezem spousta kamenů, výška 4 m. Po pravé straně elektrárna.
2,9 km
Výška 1,5 m. Šlajsna je zaházená kameny a dřevem, nesjízdná.
200 m
6,2 km
2,9 km
Kolmý jez, výška 1,5 m, po pravé straně rybí přechod. V pravo začíná náhon končící elektrárnou. Náhonem je možné jet a vyhnout se tak oblouku Hronu s jezy Turá 2 a Turá 3 (elektrárnu s výškou 5 m potřeba včas přenést).
1 km
Výška 1 m
1,1 km
Výška 1,5 m
500 m
2 km
1 km
Rozvalený jez s výškou cca. 1-1,5 m. Při střední a velké vodě proud vynáší na pravý břeh s odraženou vlnou a spodním proudem. Při nízké vodě nebezpečí šprajcnutí lodě pod rouru (které jsou dvě po sobě). Na peřej upozorňuje také plavební znak:
1,2 km
1 km
1,2 km
2,4 km
Vysoký kolmý jez, vlevo elektrárna
3,4 km
Sypaný jez, výška 1 m
3,6 km
400 m
Neznámé
3,9 km
2,9 km
400 m
Sypaný šikmý jez, výška 1 m.
2,2 km
Sypaný šikmý jez, výška 0,5 m.
300 m
400 m
7,9 km
5,7 km
400 m
6 km
2,1 km
200 m
1,2 km
700 m