Nastavení tisku

Zavřít tisk

Otava

začátek řeky – Jez Svaté pole, Délka: 42 km

Vodácká navigace
www.vodackanavigace.cz
Hrad Rabí levý břeh (600m) Žichovice 30 km
Na hrad Rabí se dostanete od řeky po žluté značce, je to necelý kilometr.

Rabí je zřícenina hradu ležící ve stejnojmenné vesnici na vyvýšeném ostrohu nad řekou Otavou v nadmořské výšce 540 metrů, asi 8 kilometrů severovýchodně od Sušice. Je to rozlohou (zhruba 1 ha) největší hrad v Česku.

Od počátku 14. století stávala na místě dnešního hradu tvrz pánů z Velhartic. V červnu roku 1421 byla obléhána a dobyta husity; při obléhání přišel o druhé (pravé) oko Jan Žižka rukou Přibíka Kocovského. V 15. století proběhla rozsáhlá přestavba, při níž došlo k rozšíření rozlohy hradu a bylo zesíleno jeho opevnění. Uprostřed byl postaven donjon s obytnou i obrannou funkcí, celkový prostor hradu byla rozčleněn na tři části které bylo možné hájit samostatně. Roku 1498 byla dokončena hradní kaple.

Hrad byl vypleněn během třicetileté války a v 18. století vyhořel. Částečně byl renovován od roku 1920. V současnosti je přístupný veřejnosti, v rekonstruovaných prostorách je umístěno malé muzeum. Hrad je národní kulturní památkou. Wikipedie
400 m
Zámek Žichovice pravý břeh (700m) Žichovice 30,4 km
Renesanční zámek Žichovice, vznikl přestavbou starší tvrze okolo roku 1603 Janem Libštejnským z Kolovrat. V roce 1680 byla postavena zámecká kaple. Zámek není veřejně přístupný (jsou zde byty), park je veřejně přístupný.
7,3 km
Zřícenina hradu Prácheň pravý břeh (200m) 37,8 km
Na Prácheň dojdete nejlépe z Velkých Hydčic nebo z Horažďovic po zelené turistické značce.

Prácheň je zřícenina gotického hradu na skále nad Otavou u Horažďovic, jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Stejně se jmenovala i zaniklá vesnice v podhradí, kolem starobylého kostela sv. Klimenta, jež se dochoval dodnes.
Na místě hradu existovalo již koncem 10. století dřevěné hradiště, které v dobách raného feudalismu v Čechách patřilo stejně jako okolní půda českým knížatům. Hrad Prácheň se tak stal centrem zdejší oblasti a získal po něm jméno celý někdejší Prácheňský kraj. V době vlády knížete Bedřicha je na Práchni jako kastelán roku 1184 doložen významný český šlechtic a zakladatel moci Vítkovců v jižních Čechách Vítek I. z Prčice, který právě pozici Práchně využil k pronikání do odlehlých koutů Šumavy a osidlování jihočeského pohraničí.

Později však hradiště zpustlo a v roce 1315 Bavor III. se souhlasem Jana Lucemburského začal na jeho místě stavbu kamenného hradu. Ten měl úzké dlouhé nádvoří, na jižní a severní straně ohraničené palácovými křídly, a velkou obrannou věž. Hrad již však neměl správní úlohu předchozího hradiště a brzy začal pustnout. V 15. století jej nechal částečně opravit Půta Švihovský, ale od 16. století byl hrad opět pustý a již se nedočkal obnovy. Wikipedie