Otava
začátek řeky – Jez Střelské Hoštice, Délka: 45 km
Vodácká navigacewww.vodackanavigace.cz
Na hrad Rabí se dostanete od řeky po žluté značce, je to necelý kilometr.
Rabí je zřícenina hradu ležící ve stejnojmenné vesnici na vyvýšeném ostrohu nad řekou Otavou v nadmořské výšce 540 metrů, asi 8 kilometrů severovýchodně od Sušice. Je to rozlohou (zhruba 1 ha) největší hrad v Česku.
Od počátku 14. století stávala na místě dnešního hradu tvrz pánů z Velhartic. V červnu roku 1421 byla obléhána a dobyta husity; při obléhání přišel o druhé (pravé) oko Jan Žižka rukou Přibíka Kocovského. V 15. století proběhla rozsáhlá přestavba, při níž došlo k rozšíření rozlohy hradu a bylo zesíleno jeho opevnění. Uprostřed byl postaven donjon s obytnou i obrannou funkcí, celkový prostor hradu byla rozčleněn na tři části které bylo možné hájit samostatně. Roku 1498 byla dokončena hradní kaple.
Hrad byl vypleněn během třicetileté války a v 18. století vyhořel. Částečně byl renovován od roku 1920. V současnosti je přístupný veřejnosti, v rekonstruovaných prostorách je umístěno malé muzeum. Hrad je národní kulturní památkou. Wikipedie
Rabí je zřícenina hradu ležící ve stejnojmenné vesnici na vyvýšeném ostrohu nad řekou Otavou v nadmořské výšce 540 metrů, asi 8 kilometrů severovýchodně od Sušice. Je to rozlohou (zhruba 1 ha) největší hrad v Česku.
Od počátku 14. století stávala na místě dnešního hradu tvrz pánů z Velhartic. V červnu roku 1421 byla obléhána a dobyta husity; při obléhání přišel o druhé (pravé) oko Jan Žižka rukou Přibíka Kocovského. V 15. století proběhla rozsáhlá přestavba, při níž došlo k rozšíření rozlohy hradu a bylo zesíleno jeho opevnění. Uprostřed byl postaven donjon s obytnou i obrannou funkcí, celkový prostor hradu byla rozčleněn na tři části které bylo možné hájit samostatně. Roku 1498 byla dokončena hradní kaple.
Hrad byl vypleněn během třicetileté války a v 18. století vyhořel. Částečně byl renovován od roku 1920. V současnosti je přístupný veřejnosti, v rekonstruovaných prostorách je umístěno malé muzeum. Hrad je národní kulturní památkou. Wikipedie
400 m
Renesanční zámek Žichovice, vznikl přestavbou starší tvrze okolo roku 1603 Janem Libštejnským z Kolovrat. V roce 1680 byla postavena zámecká kaple. Zámek není veřejně přístupný (jsou zde byty), park je veřejně přístupný.
7,3 km
Na Prácheň dojdete nejlépe z Velkých Hydčic nebo z Horažďovic po zelené turistické značce.
Prácheň je zřícenina gotického hradu na skále nad Otavou u Horažďovic, jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Stejně se jmenovala i zaniklá vesnice v podhradí, kolem starobylého kostela sv. Klimenta, jež se dochoval dodnes.
Na místě hradu existovalo již koncem 10. století dřevěné hradiště, které v dobách raného feudalismu v Čechách patřilo stejně jako okolní půda českým knížatům. Hrad Prácheň se tak stal centrem zdejší oblasti a získal po něm jméno celý někdejší Prácheňský kraj. V době vlády knížete Bedřicha je na Práchni jako kastelán roku 1184 doložen významný český šlechtic a zakladatel moci Vítkovců v jižních Čechách Vítek I. z Prčice, který právě pozici Práchně využil k pronikání do odlehlých koutů Šumavy a osidlování jihočeského pohraničí.
Později však hradiště zpustlo a v roce 1315 Bavor III. se souhlasem Jana Lucemburského začal na jeho místě stavbu kamenného hradu. Ten měl úzké dlouhé nádvoří, na jižní a severní straně ohraničené palácovými křídly, a velkou obrannou věž. Hrad již však neměl správní úlohu předchozího hradiště a brzy začal pustnout. V 15. století jej nechal částečně opravit Půta Švihovský, ale od 16. století byl hrad opět pustý a již se nedočkal obnovy. Wikipedie
Prácheň je zřícenina gotického hradu na skále nad Otavou u Horažďovic, jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Stejně se jmenovala i zaniklá vesnice v podhradí, kolem starobylého kostela sv. Klimenta, jež se dochoval dodnes.
Na místě hradu existovalo již koncem 10. století dřevěné hradiště, které v dobách raného feudalismu v Čechách patřilo stejně jako okolní půda českým knížatům. Hrad Prácheň se tak stal centrem zdejší oblasti a získal po něm jméno celý někdejší Prácheňský kraj. V době vlády knížete Bedřicha je na Práchni jako kastelán roku 1184 doložen významný český šlechtic a zakladatel moci Vítkovců v jižních Čechách Vítek I. z Prčice, který právě pozici Práchně využil k pronikání do odlehlých koutů Šumavy a osidlování jihočeského pohraničí.
Později však hradiště zpustlo a v roce 1315 Bavor III. se souhlasem Jana Lucemburského začal na jeho místě stavbu kamenného hradu. Ten měl úzké dlouhé nádvoří, na jižní a severní straně ohraničené palácovými křídly, a velkou obrannou věž. Hrad již však neměl správní úlohu předchozího hradiště a brzy začal pustnout. V 15. století jej nechal částečně opravit Půta Švihovský, ale od 16. století byl hrad opět pustý a již se nedočkal obnovy. Wikipedie
4,1 km
Kaple a léčivý pramen