Nastavení tisku

Zavřít tisk

Otava

začátek řeky – Vodočet Katovice, Délka: 51 km

Vodácká navigace
www.vodackanavigace.cz
Hrad Rabí levý břeh (600m) Žichovice 30 km
Na hrad Rabí se dostanete od řeky po žluté značce, je to necelý kilometr.

Rabí je zřícenina hradu ležící ve stejnojmenné vesnici na vyvýšeném ostrohu nad řekou Otavou v nadmořské výšce 540 metrů, asi 8 kilometrů severovýchodně od Sušice. Je to rozlohou (zhruba 1 ha) největší hrad v Česku.

Od počátku 14. století stávala na místě dnešního hradu tvrz pánů z Velhartic. V červnu roku 1421 byla obléhána a dobyta husity; při obléhání přišel o druhé (pravé) oko Jan Žižka rukou Přibíka Kocovského. V 15. století proběhla rozsáhlá přestavba, při níž došlo k rozšíření rozlohy hradu a bylo zesíleno jeho opevnění. Uprostřed byl postaven donjon s obytnou i obrannou funkcí, celkový prostor hradu byla rozčleněn na tři části které bylo možné hájit samostatně. Roku 1498 byla dokončena hradní kaple.

Hrad byl vypleněn během třicetileté války a v 18. století vyhořel. Částečně byl renovován od roku 1920. V současnosti je přístupný veřejnosti, v rekonstruovaných prostorách je umístěno malé muzeum. Hrad je národní kulturní památkou. Wikipedie
400 m
Zámek Žichovice pravý břeh (700m) Žichovice 30,4 km
Renesanční zámek Žichovice, vznikl přestavbou starší tvrze okolo roku 1603 Janem Libštejnským z Kolovrat. V roce 1680 byla postavena zámecká kaple. Zámek není veřejně přístupný (jsou zde byty), park je veřejně přístupný.
7,3 km
Zřícenina hradu Prácheň pravý břeh (200m) 37,8 km
Na Prácheň dojdete nejlépe z Velkých Hydčic nebo z Horažďovic po zelené turistické značce.

Prácheň je zřícenina gotického hradu na skále nad Otavou u Horažďovic, jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Stejně se jmenovala i zaniklá vesnice v podhradí, kolem starobylého kostela sv. Klimenta, jež se dochoval dodnes.
Na místě hradu existovalo již koncem 10. století dřevěné hradiště, které v dobách raného feudalismu v Čechách patřilo stejně jako okolní půda českým knížatům. Hrad Prácheň se tak stal centrem zdejší oblasti a získal po něm jméno celý někdejší Prácheňský kraj. V době vlády knížete Bedřicha je na Práchni jako kastelán roku 1184 doložen významný český šlechtic a zakladatel moci Vítkovců v jižních Čechách Vítek I. z Prčice, který právě pozici Práchně využil k pronikání do odlehlých koutů Šumavy a osidlování jihočeského pohraničí.

Později však hradiště zpustlo a v roce 1315 Bavor III. se souhlasem Jana Lucemburského začal na jeho místě stavbu kamenného hradu. Ten měl úzké dlouhé nádvoří, na jižní a severní straně ohraničené palácovými křídly, a velkou obrannou věž. Hrad již však neměl správní úlohu předchozího hradiště a brzy začal pustnout. V 15. století jej nechal částečně opravit Půta Švihovský, ale od 16. století byl hrad opět pustý a již se nedočkal obnovy. Wikipedie
4,1 km
Kaple sv. Anny pravý břeh (500m) 41,8 km
Kaple a léčivý pramen
7,7 km
Katovická hora levý břeh (200m) 49,5 km
Katovická hora (též Kněží hora podle pověsti o kněžně, která se zde zřítila se srázu s kočárem) je vrchol v Blatenské pahorkatině o nadmořské výšce 493 metrů, nacházející se nad ústím Březového potoka do řeky Otavy severozápadně od Katovic.

Jedná se o elipsovité hradiště o celkové rozloze asi 8 hektarů. Samotnou akropoli obepíná po celém obvodu val. Ze severu je k ní připojeno vnitřní a vnější předhradí. Všechny tři části jsou opevněny mohutnými valy, vnější a vnitřní předhradí dokonce valem dvojitým. Jednalo se zřejmě o dřevohlinité opevnění s čelní na sucho kladenou kamennou plentou. K prostoru akropole se váže pozoruhodný údaj o kamenných základech větší budovy rozebraných v minulosti.

Menší archeologický výzkum této lokality podnikl roku 1946 jihočeský archeolog Bedřich Dubský. Dle nevelkého souboru keramických zlomků lze těžiště osídlení Kněží hory datovat do 9. století. Nálezy dokládají zánik alespoň části hradiště mohutným požárem. Hradiště na Kněží hoře spolu s Hradcem u Řepice, Hradcem u Němětic a Hradištěm u Libětic střežilo strakonickou kotlinu. Wikipedie
Žižkův most levý břeh (300m) 49,5 km
Jedná se o kamenný jednoobloukový most s neurčitým datem vzniku. Most stojí mimo koryto Březového potoka na místě, kde vedla obchodní stezka ze Strakonic do Horažďovic. Proč se Žižkův most jmenuje právě Žižkův není známo. Uvádí se však, že tak mohl vzniknout na základě katovické kroniky, která byla psána od roku 1883 a kde je zapsána domněnka, že tento most vybudoval Jan Žižka z Trocnova, když táhl krajinou v roce 1420 z Plzně do Tábora a u Sudoměře slavně zvítězil nad několikanásobnou přesilou. Ovšem pravděpodobnější je, že most byl vystavěn za krále Vladislava II. (1471–1516), který Katovicím povolil vybírat poplatky z dobytka hnaného na prodej do Němec. Další varianta je, že most mohl být postaven v 17. století, kdy kolem Katovické hory vedla přes Březový potok obchodní stezka ze Strakonic do Horažďovic.
Most je dnes mimo koryto potoka, protože ve dvacátých letech 20. století byla provedena regulace toku potoka blíž k úpatí Katovické hory.