Otava
Jez Rosenauer – konec řeky, Délka: 70 km
Vodácká navigacewww.vodackanavigace.cz
Kaple a léčivý pramen
7,7 km
Katovická hora (též Kněží hora podle pověsti o kněžně, která se zde zřítila se srázu s kočárem) je vrchol v Blatenské pahorkatině o nadmořské výšce 493 metrů, nacházející se nad ústím Březového potoka do řeky Otavy severozápadně od Katovic.
Jedná se o elipsovité hradiště o celkové rozloze asi 8 hektarů. Samotnou akropoli obepíná po celém obvodu val. Ze severu je k ní připojeno vnitřní a vnější předhradí. Všechny tři části jsou opevněny mohutnými valy, vnější a vnitřní předhradí dokonce valem dvojitým. Jednalo se zřejmě o dřevohlinité opevnění s čelní na sucho kladenou kamennou plentou. K prostoru akropole se váže pozoruhodný údaj o kamenných základech větší budovy rozebraných v minulosti.
Menší archeologický výzkum této lokality podnikl roku 1946 jihočeský archeolog Bedřich Dubský. Dle nevelkého souboru keramických zlomků lze těžiště osídlení Kněží hory datovat do 9. století. Nálezy dokládají zánik alespoň části hradiště mohutným požárem. Hradiště na Kněží hoře spolu s Hradcem u Řepice, Hradcem u Němětic a Hradištěm u Libětic střežilo strakonickou kotlinu. Wikipedie
Jedná se o elipsovité hradiště o celkové rozloze asi 8 hektarů. Samotnou akropoli obepíná po celém obvodu val. Ze severu je k ní připojeno vnitřní a vnější předhradí. Všechny tři části jsou opevněny mohutnými valy, vnější a vnitřní předhradí dokonce valem dvojitým. Jednalo se zřejmě o dřevohlinité opevnění s čelní na sucho kladenou kamennou plentou. K prostoru akropole se váže pozoruhodný údaj o kamenných základech větší budovy rozebraných v minulosti.
Menší archeologický výzkum této lokality podnikl roku 1946 jihočeský archeolog Bedřich Dubský. Dle nevelkého souboru keramických zlomků lze těžiště osídlení Kněží hory datovat do 9. století. Nálezy dokládají zánik alespoň části hradiště mohutným požárem. Hradiště na Kněží hoře spolu s Hradcem u Řepice, Hradcem u Němětic a Hradištěm u Libětic střežilo strakonickou kotlinu. Wikipedie
Jedná se o kamenný jednoobloukový most s neurčitým datem vzniku. Most stojí mimo koryto Březového potoka na místě, kde vedla obchodní stezka ze Strakonic do Horažďovic. Proč se Žižkův most jmenuje právě Žižkův není známo. Uvádí se však, že tak mohl vzniknout na základě katovické kroniky, která byla psána od roku 1883 a kde je zapsána domněnka, že tento most vybudoval Jan Žižka z Trocnova, když táhl krajinou v roce 1420 z Plzně do Tábora a u Sudoměře slavně zvítězil nad několikanásobnou přesilou. Ovšem pravděpodobnější je, že most byl vystavěn za krále Vladislava II. (1471–1516), který Katovicím povolil vybírat poplatky z dobytka hnaného na prodej do Němec. Další varianta je, že most mohl být postaven v 17. století, kdy kolem Katovické hory vedla přes Březový potok obchodní stezka ze Strakonic do Horažďovic.
Most je dnes mimo koryto potoka, protože ve dvacátých letech 20. století byla provedena regulace toku potoka blíž k úpatí Katovické hory.
Most je dnes mimo koryto potoka, protože ve dvacátých letech 20. století byla provedena regulace toku potoka blíž k úpatí Katovické hory.
3,8 km
Střela je zřícenina hradu, jehož předhradí bylo přestavěno na barokní zámek nad stejnojmennou vesnicí asi čtyři kilometry západně od Strakonic. Stojí na levém břehu Otavy na osamělém návrší v nadmořské výšce 425 m. Zámek je chráněn jako kulturní památka ČR. Wikipedie
Zprávy z roku 2008 poukazují na zpustlost objektu a obývání narkomany.
Zprávy z roku 2008 poukazují na zpustlost objektu a obývání narkomany.
4,1 km
Hrad Strakonice je gotický hrad a barokní zámek s kostelem svatého Prokopa ve městě Strakonice na soutoku zlatonosné řeky Otavy a Volyňky. Wikipedie
9,3 km
6,1 km
Od řeky (resp. od zatáčky hlavní silnice) po modré značce.
Památník Jana Žižky u Sudoměře je monumentální socha vojevůdce Jana Žižky, připomínající jeho vítězství v bitvě u Sudoměře. Nachází se mezi rybníky Markovcem a Škaredým, nedaleko jihočeské obce Sudoměř v okrese Strakonice, v katastrálním území Mladějovice. Wikipedie
Památník Jana Žižky u Sudoměře je monumentální socha vojevůdce Jana Žižky, připomínající jeho vítězství v bitvě u Sudoměře. Nachází se mezi rybníky Markovcem a Škaredým, nedaleko jihočeské obce Sudoměř v okrese Strakonice, v katastrálním území Mladějovice. Wikipedie
2 km
Dolní tvrz v Kestřanech je součástí historického areálu, kde se nachází také tvrz Horní, torzo barokního zámku a hospodářské budovy. Dnes náleží obě tvrze soukromým majitelům, kteří provádějí opravy a plánují znovuoživení tvrzí jako památek přístupných veřejnosti.
Dolní tvrz je z obou dochovaných kestřanských tvrzí ta menší a mladší. První přímá zmínka o ní je z roku 1416. Zřejmě ji vystavěli koncem 14. století synové Mikuláše Barocha, který byl vnukem Alberta z Kestřan (prvního známého držitele Horní tvrze). Mikuláš Baroch, syn Ctibora Barocha, prodal r. 1475 Dolní tvrz majiteli Horní tvrze Bohuslavu z Kestřan. To se málem stalo méně výstavné Dolní tvrzi osudným. Již roku 1491, kdy obě tvrze kupoval Jindřich ze Švamberka, se Dolní tvrz uvádí jako zpustlá. Posléze byla roku 1553 přestavěna a využívána jako pivovar, sýpky a dokonce i jako kravín. V období 18. až 19 století byly obě tvrze přeměněny v hospodářské budovy a tím začala jejich postupná devastace, která pokračovala i ve 20 století, kdy se obě tvrze po první pozemkové reformě staly majetkem Státních statků. Wikipedie
Dolní tvrz je z obou dochovaných kestřanských tvrzí ta menší a mladší. První přímá zmínka o ní je z roku 1416. Zřejmě ji vystavěli koncem 14. století synové Mikuláše Barocha, který byl vnukem Alberta z Kestřan (prvního známého držitele Horní tvrze). Mikuláš Baroch, syn Ctibora Barocha, prodal r. 1475 Dolní tvrz majiteli Horní tvrze Bohuslavu z Kestřan. To se málem stalo méně výstavné Dolní tvrzi osudným. Již roku 1491, kdy obě tvrze kupoval Jindřich ze Švamberka, se Dolní tvrz uvádí jako zpustlá. Posléze byla roku 1553 přestavěna a využívána jako pivovar, sýpky a dokonce i jako kravín. V období 18. až 19 století byly obě tvrze přeměněny v hospodářské budovy a tím začala jejich postupná devastace, která pokračovala i ve 20 století, kdy se obě tvrze po první pozemkové reformě staly majetkem Státních statků. Wikipedie
34,1 km
Hrad Zvíkov se nachází nad soutokem řeky Otavy a Vltavy na Orlické přehradě, nedaleko vesnice Zvíkovské Podhradí v Jihočeském kraji. Od roku 1950 je národní kulturní památkou. Profesor August Sedláček jej ve svém díle nazval „králem českých hradů“. Státní hrad je ve správě Národního památkového ústavu a je přístupný veřejnosti. Wikipedie